- Radim Polášek --- 28. 7. 2004
Re: Re:
Mně připadá, že když napíšu, že ještě včelařím v zadovácích, tak na mě
někteří nadstavkoví včelaři pohlížejí stejně, jako bych napsal, že trhám
matkám nožičky.
Zadováky mají u nás mnohasetletou tradici. Kdo chtěl mít klát u domu, dovezl
si z lesa 1,5 metru dutého kmene, zepředu navrtal česno, zezadu odštípl
sekerou tak čtvrtinu kmene jako přístupová dvířka a měl úl.
Pozdější zadováky byly hlavně určeny pro co nejoptimálnější využití
zastřešeného prostoru včelína. Proto měly třeba jen plodiště a medník po
třeba 12 rámcích 39x24. Počítalo se s tím, že se do včelína, nebo kočovného
včelína umístí ve dvou, nebo dokonce třech řadách nad sebou. V 50 a 60
létech se počítalo i s úsporou cukru, proto byla oficiální technologie zúžit
včelstva na začátku srpna na celkově 8-10 rámků 39x24 v plodišti. Takhle
oslabenému včelstvu stačilo na přezimování méně než 10 kg zásob, z toho tak
třetina až polovina byl med. Taky se počítalo s tím, že tehdy málo ceněný
med květový, donášený v květnu a na začátku června se spotřebuje pro rozvoj
těchto oslabených včelstev. A taky se počítalo s tím, že v červnu a červenci
bude mít každé včelstvo snahu se vyrojit, tudíž bylo třeba cca každých 14
dnů provést nějaké protirojové opatření. To nadstavkoví včelaři téměř
neznají. Když se porovnal s nadstavky výnos medu na včelstvo, tak to pro
zadováky dopadlo špatně. A když se porovnal výnos medu vzhledem k pracnosti,
tak taky. Ale když se porovnal výnos medu na zastřešenou plochu včelína, tak
to bylo naopak. Jeden nadstavkový úl donesl vždy méně medu než dva, nebo tři
zadováky. Navíc v případě zadováků to byl téměř vždy více ceněný tmavý lesní
med, u nadstavků byla a je velká část světlý květový med. Typický včelař
tehdy bydlel na venkově a včely měl na zahradě, okolo 10 včelstev ve včelíně
v zadovácích. Velká pracnost tehdy nijak nevadila.
Co se týká použití nadstavků ve vyšších, případně větrných polohách, myslím
si, že nadstavky mají určitou nevýhodu proti zadovákům a to jsou spáry mezi
jednotlivými nadstavky. Hlavně pokud je úl venku, tak dřevo vlivem kolísání
vlhkosti a teploty pracuje. Nevylučoval bych tedy vznik spár a tudíž
profukování větru dovnitř úlu. V létě včelstvo spáry zatmeluje propolisem, v
zimě může propolis popraskat. Zatím nevím o tom, že by třeba někdo používal
mezi nadstavky těsnění třeba z pěnové gumy, nebo podobných materiálů. U
zadováků tenhle nedostatek není.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 11, 2004 8:03 AM
Subject: Re: Re:
> Suhlasim.
>
> Totiz nie kazdeho zaujima len komercionalizacia okolo vciel co
nepochybne
> nadst.vcelarenie je. V kruzkoch ma ist hlavne o vysvetlovanie sposobu a
> vyznamu zivota vciel a prace vcelara ako takej a nie len "velkovykrm"
> nadstavkovych vcelarov a presadzovanie len vlastneho nazoru a stale len
> vnucovat a vnucovat. Podla mna treba viac vysvetlovat a nie vnucovat a
> zavrhovat.
> Este som nevydel nadtsavk. vclara vo vyssich nadmorskych vyskach okrem
> experimentov. Nikdy sa nepresadila a ani nepresadi jedna idealna miera a
> idealny sposob pretoze take nic neexistuje. Mlady zanieteny tomu veria
ale
> kto trochu pameta vie ze take pkusy tu uz boli a nic.
>
> Pista
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6655
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |